Moony byla asi nejzvláštnější holčička, kterou jsem kdy měla. Po nepodařeném vrhu I, kdy přežili pouze 3 kloučci, se velmi změnila povahově. Člověk musel s její citlivou povahou pracovat každý den, ale o to mi víc přirostla k srdci.

Midi byla vždy moc šikovná, učenlivá a hlavně překrásná holčička. Nebylo snad místo, které by neprošmejdila. Zároveň byla velmi kontaktní k lidem. Ukázala se jako výborná maminka 9 krásných miminek. Její nečekaná smrt mne hluboce zasáhla. :-(

Můj třetí a na dlouhou dobu, ne-li navždy, poslední křečík džungarský. Džarbucha byl naprosto fantastický povahou i vzhledem. Každého hned dostaly jeho krásné a obří oči, ale nejen to. Byl to úžasný mazel, průzkumník a chytrý klučina. Navždy zůstane v mém srdíčku.

Desertka byla neuvěřitelná holčička ve všech směrech. Byla to správná aktivní holčička - tryskomyška, ale zároveň si ráda užívala mazlení s lidmi. Vlastní miminka neměla, ale jako teta jich vychovala nespočet. Ze všeho nejvíce však byla obrovský bojovníček, jejíž srdíčko u mne potluče na vždy.

Alrunka ke mně přišla již jako dospělá a náš společný vztah se hodně dlouho vyvíjel a pozměňoval - od prvního kousance až po věrné pohledy při drbání. O to víc mi později přirostla k srdci, když se z ní stal obrovský mazlivý medvídek.

Enigma ke mně taktéž přišla jako dospělá, ale ihned mi přirostla k srdci, jak kdyby tu byla odjakživa. Enýsek byla potkánek, který vyžadoval neustálé hlazení, které si vynucovala třením hlavičky. Na to se nikdy nezapomíná!

Strašně ráda bych ve zkratce něco napsala o Elfince, o té nejúžasnější potkanici, co mě kdy potkala. O jejich očích, olizování mých rukou, o tom, jak hned běžela ke dvířkům, jak se vždy poťouchle smála sama sobě a hlavně, jak mě bezmezně milovala, ale to vše je málo. Každý, kdo jí poznal se do ní hned zamiloval. Všichni věděli, že jsme jedno tělo, jedna duše a tak to bude navždy.

Pohádka byla potkanicí, kterou jsem si zamilovala už jako miminko a tak když se ke mně musela vrátit, jsem se na ní moc těšila. Byla to potkanice výjimečně hodná a mazlivá. Každého hned také zaujaly její krásné oči, jelikož vždy upřímně vyhledávala oční kontakt.

Andílek byla neuvěřitelně úžasná maminka, která se postarala o 19 krásných miminek. Nejhodnější potkánek, který snad na světě chodil, s korálkovitýma očkama... prostě dělala čest svému jménu.

Essinka mě uchvátila jako malé miminko. Můj malý strakáček, různooček. Nepatřila mezi kontaktí potkánky, ale každý její zájem pak byl jasným důkazem toho, že to tak chce a že mě má ráda. Co víc chtít...

Kamilka u mne bohužel moc dlouho nepobyla, ale i tak mne oslovila její vnitřní síla a přátelství k Enigmě.

Rianka byla vždy mé mazlivé sluníčko. Porodila můj největší vrh - 19 miminek a v druhém vrhu odchovala dalších 15 úžasných miminek. Drbkání na své hvězdičce na čelíčku prožívala tak slastně jako snad žádný jiný potkánek na světě...

Dračítek byla moc výjimečná potkanice a kamarádka. Byla pěkně tvrdohlavá. I přesto se stala jednoznačně mou nejrozmazlenější potkanicí. Její ublížené nadávání mi moc chybí, stejně jako její spinkání na přednáškách, prostě bez Dračulky už to není ono. :-(

Bublinka byla od mala velmi zvláštní holčička. Už jako malé miminko se starala o Dračinku a později vychovala mnoho miminek (nejen svých 15 miminek z vrhu C). Její vždy pochopený výraz plný něhy a lásky mi tu zchází již nyní...

Klíšťulka byla můj nejaktivnější a nejchytřejší potkan. Její poťouchlost, vynalézavost a po Pimpinellce zděděný pohled mi tu budou moc chybět.

Moje první odchované miminko Cikorýnka... Byla to neuvěřitelná maminka, která vychovala 21 svých dětí a 2 adoptovaná. Nikdy na ní nezapomenu!

Moje velká láska... prostě Pimpuška. Kdo jí poznal, ví, o čem mluvím. Žádná už nikdy nebude taková. Zakladatelka rodu naší chovatelské stanice. Odchovala 5 krásných miminek.

Má první potkanka z chovatelské stanice, u které bohužel ani nemohu povídat o životě. Na to umřela moc malinká...

Má třetí potkanice, ale první holčička nové "zvláštní" barvy od množitele. To, jak se mi brzy naučila důvěřovat, bylo nenahraditelné.

Moje druhá potkanice a velká láska. Jen díky ní jsem přečkala všechny ty strašné časy. Ona mi ukázala lásku a oddanost potkanů jako málokdo a za to jsem jí nesmírně vděčná!

Moje první potkanice, která byla průkopníkem v naší rodině. Doufám, že i za tak krátký ne moc zdravý život stačila poznat teplo lidského domova.