Chip of X-rats

(♥ 9. 3. 2021 - † 29. 8. 2021)

Short hair, dark beige

(aa bb CC Dd Dg- pp Sa- Wa-)

Test na cukrovku: negativní (9. 7. 2021)

otec: Pipin von den Ravensbergen (DE) - short hair, blue fawn

matka: Zaira of X-rats (CZ) - short hair, BE argente, mottled

Jelikož už po Pipinovi jednoho synáčka mám, neplánovala jsem si z tohoto vrhu něco nechat doma. Když se tam objevily béžové barvičky, srdce mi poskočilo, ale říkala jsem si: "nene, máš jich plno, béžové budou i dál, drž se chovatelského plánu". A pak jsem šla mimča vyzvednout od Martiny, která je majitelkou maminky a mimča odchovávala u sebe doma. Okamžitě jsem se tam zamilovala do Chipa. Má nejoblíbenější béžová barva, krásně velký samec s luxusní stavbou těla, hlavou, barvou... a co teprve ta povaha. Takový pohodářský povaleč! A už jsem tušila, že je zle... ale bojovala jsem statečně... asi 12 hodin. :o)) A pak už jsem vymýšlela, že by vlastně takhle hodný Chipánek mohl žít s Creamym, který se ostatních bojí. Že bych udělala takovou malou skupinku - trojičku. Hachiro nakonec ve skupince dobrotu nedělal, ale Chip a Creamy... jednoznačná láska a sympatie. No a že jo... vlastně si vybral Creamy. Copak já mu ho můžu vzít? Nemůžu. Úžasňák Chipánek tu zůstane s námi. :-)

Z Chipánka dle předpokladu roste krásný samec a já jsem moc ráda, že jsem neodolala a nechala si ho. Navíc je to velký mazel, který chodí na zavolání svého jména do ruky. Poměrně brzy se stal alfou, který ale velmi vtipně naprosto ctí a poslouchá staršího Creamyho. Toho naprosto zbožňuje. Přesně takového ochranitele jsem pro Creamyho potřebovala. I díky tomu se mi daří pomalinku skládat okolo Creamyho větší skupinku kluků tak, aby se cítil dobře. A to vše díky úžasnému Chipánkovi. Tak snad mu to vydrží případně i po krytí a nestoupne mu to do hlavy. :-)

Tyto řádky se mi nepíšou snadno. Přestože mám odstup několika dní, stále to moc bolí... Chipánek umřel tak náhle a nečekaně, že to snad ani více nejde. Dva dny před smrtí jsem ho dala na zkoušku k nové samičce (ta první s ním nezabřezla). Když Fluffy přicházela do říje, tak Chip byl jak utržený z řetězu a i když samice ještě nebyla svolná a měla ještě spousty času, Chip byl absolutně poblázněný a začal být až příliš dotěrný. Když situace vygradovala, jala jsem se ho usměrnit. Jak byl ale ve velkém rauši a nic jiného nevnímal, tak se mně příšerně lekl, když jsem ho čapla do ruky a vynadala mu. Asi i kvůli překrvení a tomu všemu, Chip nejspíš následkem tohoto aktu dostal infarkt. Snažila jsem se dělat, co šlo, ale Chipánek bohužel těsně před půlnocí usnul na vždy. Výčitky mám obrovské, ačkoli to, co jsem udělala, jsem udělala už mnohokrát a nikdy se nic nestalo a byla to logická věc a udělala bych jí znovu. A zrovna u mého Chipánka... nejhodnějšího křečíka, krásného a nadějného, mladého samce, ale především nerozlučného parťáka pro Creamyho a i mne. Jsem z toho úplně zničená a stále tomu nemohu uvěřit. Je to moc těžké. Moc.

Odchovy: ... (?)