Fenrir of X-rats
(♥ 24. 6. 2018 - † 1. 1. 2021)
Short hair, black
(aa Bb Cc Dd DgDg PP Sasa Wawa)
Test na cukrovku: negativní (2. 9. 2018, 18. 10. 2019)
otec: Olda Skrami - short hair, BE argente
matka: Blueberry of X-rats - wavy, satin, blue
Na vrh Berušky s Oldou jsem se moc těšila a bylo jasné, že nějaký klouček zůstane doma, nejlépe černý. A přesně takový se tam pro mne narodil. :-) Fenrirek je od začátku trošku takový bručoun a rozhodně se nenechá zahanbit. Jméno bylo jasné. Je ale ten typ, co hodně řve, ale pak nic neudělá. No, trošku připomíná tatínka. Uvidíme tedy, jak se jeho povaha bude vyvíjet dál. Má krásně tmavou černou barvu a legračně bílou bradu.
Chvilku jsem přemýšlela, že dám Fenrirka pryč právě kvůli povaze, ale jak kdyby to věděl, tak ve skupině s ostatními křečíky je suprový a když už měl jít pryč, tak začal sekat latinu a už z něj není takový bručoun. Navíc na něj byla odmítnuta rezervace a tak jsem se rozhodla, že tu Fenrísek prostě zůstane, že to tak asi má být. Navíc opravdu roste do krásy a je ho kus.
Fenrýsek se postupně stal nejstarším křečíkem v klučičí partě a musím říct, že je rozeným, klidným vůdcem. I když měl již několik nevěst (ale bohužel zatím vyšlo jen jedno krytí), tak nemá potřebu se na kluky nějak vícero vytahovat. Je mazlivý, přijde naproti ruce na zavolání, je kontaktní. Takový pohodář, ale ne lenoch. Neustále sportuje v kolečku a velmi rád pozoruje, co se děje v okolí. Jsem z něj nadšená. Navíc i na svůj pokročilý věk si stále drží krásně tmavou barvu.
Fenrýsek stárne, ale není to na něm moc znát. Povaha se suprově vylepšila... kde jsou ty časy bručounské. Není po nich ani památky. V klidu chodí do ruky, nechá se vzít, opusinkovat i pohladit na pohodu. Ale je pravda, že patří spíš k těm aktivnějším křečíkům. Na dlouhé pohlazení to není, to je málo akční. Takovou šanci je potřeba zužitkovat na průzkum. U kluků má stále přirozený respekt i ve svém věku a klučičí parta tak i s mnohými nováčky právě díky němu funguje na jedničku. Jsem nesmírně ráda, že jsem si ho nechala a mohu jeho geny používat dál v chovu.
Fenrýsek postupně začal stárnout a trpěl na takové ty stařecké potíže. Nejspíše kvůli artróze kloubů mu nakonec zůstaly natažené zadní nožičky a pohyboval se tak velmi špatně. Do teď ale žasnu z toho, jak se ostatní kluci semkli a nosili mu jídlo, starali se o něj a nikdo se do něj nikdy nenavážel, i když by mohli. Vždy s ním někdo spinkal, aby ho zahřál a aby Fenrýsek nebyl sám. Lepšího křečíka jsem si nemohla přát a tak se bohužel zrovna přesně na Nový rok stalo, že nás všechny tento úžasný Pan křeček opustil. Je tu po něm neskutečné prázdno. Vlastně první kluk, kterého jsem si nechala z vlastního chovu... je to smutné, ale věřím, že měl spokojený život. Přes 2,5 roku rozhodně není špatný věk. Jen je tu ticho, ani kluci neběhají v kolečku a jen se choulí u sebe... máme tu smutek. :-(
Odchovy: vrh N (4), vrh U (5), vrh Y (7)
