Jdi na obsah Jdi na menu

Jazz Lady of X-rats

(11. 4. 2011 - † 3. 1. 2014)

hami-01p.jpg

Standard, Dg, modrá agouti, solid

PP

Že si nechám miminko po angličankách bylo naprosto jasné. Má představa o ideální holčičce byla jiná, ale to pouze co se týče vzhledu. Toužila jsem po uhlově černé holčičce, ale jako vždy se nezadařilo a tak jsem se rozhodla pro mou oblíbenou modrou agouti. Jazzinka mi ihned padla do oka a to hlavně svojí úžasnou povahou, ale i moc pěknou stavbou těla. Zlobivá a akční je tak akorát, což je příjemná změna oproti mamince, ale nechci to zakřiknout. :o)) Jazzinka mě hlavně dostala tím, že je to velmi mazlivá a kontaktní holčička. Jakmile dám ruku do klece na 99% první mimčo, které se jde pomazlit je Jazzinka. Nadšeně mi leze do ruky a olizuje jí. Co víc chtít? Jsem zvědavá, jak se její povaha bude vyvíjet dále. ;-)

Z Jazzinky jsem náramně nadšená. Její povaha je prostě naprosto dokonalá. Holčina je aktivní tak akorát, i když taky si ráda zazlobí a šplhá, kam se nemá. Doteď koukám jak puk, jak se několika skoky dostane až na bráchovu palandu a jak se naučila chodit průzkumničit na mou poličku s knihama. S Moony tak trochu utvořila rasistickou dvojku, ale v kleci kamarádí tak se všemi stejně. Je to prostě velká kamarádka. :-) Ke mně si utvořila naprosto báječný vztah. Několikrát denně vyžaduje extra procházku a mazlení nebo hraní na posteli - prostě mojí pozornost. Teď trochu trucuje, protože si víc hraju s miminky než s ní, ale to musí vydržet, už je to velká a navíc krásná slečna!

Z Jazzinky se stala i výborná a pozorná maminka. První vrh zvládla na jedničku. Jen chudák nevěděla, komu se víc věnovat - miminkům nebo mně. :o)) Ale nakonec obojí neodflákla. Druhý vrh byl bohužel s komplikacemi a Jazz musela na císařák s kastrací. Ten proběhl u ne zrovna zkušené veterinářky a problémy s nešikovným zákrokem nás zlobí do teď. Měla i blbou reakci na atb a všude jí vyskákaly nekrózy, po kterých má do teď stroupky. Trošku jí narostl i pupík, ale povahově je to stále mazlivá Jazzinka. Převzala v kleci roli alfy a vládne velmi šikovně a klidně. Je to moje velká bojovnice.

Jazzinka se z nešťastné operace nikdy konečně nezotavila, i když se její stav vždy hodně zlepšoval a spíš jí trápily maličkosti. Její povahu to ale nezměnilo. Díky ní byl v kleci klid, jaký si dlouho nepamatuji a parta, která se v kleci utvořila, fungovala naprosto skvěle. Jakmile někdo zestárnul nebo zeslábl, všichni se okolo něj semkli a pečovali o něj. Mám pocit, že Jazzinka prostě z každého vytáhla jeho maximum a udržovala týmového ducha.

V roce a půl jí bohužel začal růst nádor v tříslech, který rostl velmi rychle a poměrně agresivně (dá se říci, že obrostl celou zadní nohu), nicméně nějakým zázrakem nikdy nepoškodil nic důležitého. Ke konci byl nádor obrovský, ale kromě omezeného pohybu Jazzince v ničem nevadil a ona se tvářila, jak kdyby neexistoval. Všechno to tak nějak brala v klidu s nadhledem a radovala se ze života. Vím, že to zní trochu jako nesmysl, ale u ní jsem ten pocit prostě měla neustále. Štěstí z ní jen trýskalo. O to horší pro mne muselo být nevyhnutelné rozhodnutí. Dlouhou dobu jsem si myslela, že jí budu muset časem uspat kvůli nádoru, ale předběhl ho absces na velmi neobvyklém místě. Bohužel se jí dalo jen pomoci od nevyhnutelné budoucí bolesti a já jsem se rozhodla jí nechat uspat, když byla ještě šťastná.... a bylo to velmi těžké rozhodnutí. Celý den je v kleci podivné ticho a já věřím, že nejsem jediná, kdo truchlí nad velkou ztrátou. Chybíš nám!

 

Dne 25. 12. 2011 váží 384g.                                                       Zdravotní karta

 

Společné fotky    Miminka    Dvojitá oslava

 

 

Náhledy fotografií ze složky Jazz Lady of X-rats