Jdi na obsah Jdi na menu

Ponyo of X-rats

(♥ 25. 5. 2019 - † 25. 8. 2021)

ponyo-rok-02p.jpg

Wavy, satin, albino, silvering

(aa bb cc dd DgDg p- Sisi sasa wawa)

 

Test na cukrovku: negativní (1. 10. 2019, 13. 6. 2020, 9. 1. 2021)

 

otec: Míša Senega (CZ) - wavy, satin, RE lilac

matka: Kaori of X-rats (CZ) - short hair, blue

 

Ponyo má pouze jednu sestřičku a tak měli celý mléčný bar jen pro sebe. I když je obvyklé, že saténci jsou o něco menší a mají atletičtější stavbu těla, tak toto se o těchto dvojčátcích nedá tvrdit. Oba mně uchvátili krásnou stavbou těla, ale především povahou. Ponyo je neskutečný mazlík a už od mala běhá za lidskou rukou jak pejsek. Brzy se naučil přijít na své jméno, takže super mazlivému tatínkovi rozhodně dělá čest. Do klučičí party také zapadl bez problémů. Navíc má neskutečně huňatý kožíšek a v jeho zbarvení má neskutečně krásný lesk. Jsem na klučíka už teď hodně pyšná.

Ponyo roste jako z vody a také se začíná více prosazovat mezi kluky. Bohužel šarvátky se stávaly stále častější, ale spíše se tak dělo kvůli nevraživosti pouze dvou jedinců. Ponyo byl spíše ten, kdo byl napadán. Nakonec to rozseklo krytí. Po jeho prvních mláďátcích už jsem ho nedokázala začlenit zpět mezi ostatní. Napadání si už nenechal líbit a tak žije sám. Ale mám pocit, že by nejspíš nebyl problém mu založit vlastní skupinku. Není to vysloveně konfliktní samec, spíše takový otloukánek. K lidem je naprosto úžasný. Sám si chodí do ruky, slyší na své jméno a v ruce je velmi klidný. Takový medvídek. Navíc dává opravdu krásná mláďátka. Jsem moc ráda, že jsem si tento "blyštiví skvost" nechala.

Poník je takový pohodový, tichý kluk. K holčičkám se chová neskutečně mile. I ta nejvybíravější Poníkovi nakonec podlehne a to především jeho nenásilným způsobem seznamování. Ví, že kdo si počká, ten se dočká. :o)) K lidem je velmi přátelský... v podstatě moc nemám co připsat nového. Stále veselý, aktivní klučík. Jediné, co mi trochu štve je, že se u něj objevil takový zlozvyk, že neustále oblizuje šroub kolečka na běhání. Ačkoli mu kvůli tomu často měním ubikaci, tak se na tom nic nemění. Dělá to, i když bydlí s holčičkou. Holt už s tím asi nic nedělám. Naštěstí to není nic, co by mu zdravotně ubližovalo.

Poník postupně stárnul. K jeho stařeckým neduhům se přidal glaukom na jednom oku, který byl ale v rozumné míře a oslepnutí na jedno oko Poníka nijak nerozhodilo. Stále to byl ten úžasně hodný mazílek a jednoho dne v klidu odešel. Myslím, že měl hezký a poklidný život a dožil se mo hezkého věku. Určitě na něj budu ráda vzpomínat. Další křečík z mých starých původních linií odešel a mně se bude stýskat.

Odchovy: vrh T (5), vrh A2 (7)