Rory of X-rats
(♥ 23. 8. 2019 - † 23. 9. 2021)
Short hair, grey
(AA BB C- Dd Pp dgdg Sasa WaWa)
Test na cukrovku: negativní (19. 11. 2019, 9. 1. 2021)
otec: Le Soleils Totoro (NL) - short hair, agouti, platinum
matka: Di Angolo's Maeve (NL) - short hair, blue fawn
Z tohoto vrhu jsem si hrozně moc přála nechat holčičku a nejlépe vysněnou šedivou barvu. Rory byla od začátku nejmenší z vrhu, ale vyvíjela se normálně a při odběru sourozence s váhou téměř dohnala a tak nestálo nic v cestě si jí nechat. Po pravdě, i kdyby do chovu nebyla, asi by doma zůstala. Jediná holčička tohoto zbarvení v jinak velmi barevném vrhu bylo jasným znamením. Navíc povahově je to naprosté zlatíčko. Velmi klidná a přátelská ke křečíkům i lidem. Během třetího týdne už reagovala na své jméno a přijde na zavolání. Neskutečné. Navíc z ní roste opravdu nádherná krasavice. Sice stavbou těla má trochu blíže typu džungaráčka, ale to časem upravíme. Hlavní je povaha a ta je naprosto bombastická zatím.
Z Rorynky postupně roste má chovatelská chlouba, co se povahy týče. Aby mi holčička sama lezla do ruky, abych jí dlouho hladila a pusinkovala, to jsem ještě nezažila. Je to opravdu neskutečné zlatíčko a miláček. Je velice hodná, ve skupince naprosto nekonfliktní, s každým si ihned sedne. Už se nemůžu dočkat potomků. :-)
Na první vrh Rory s Bonem jsem se nesmírně těšila a doufala nejlépe v agouti mottled holčičku. A Rory jak kdyby to věděla... vrh byl sice překvapivě malý - pouze 3 mláďátka, ale za to všechno holčičky. Výběr vypadal zprvu jednoduše - narodila se tam krásná agouti mottled holka, ale i ostatní holky byly moc hezké a já do poslední chvíle nevěděla. Nakonec to opravdu strakatice vyhrála a jsem za to ráda. Druhým vrhem jako by si Rory chtěla něco vynahradit a porodila neskutečných 10 miminek. Bohužel jediná, saténová holčička, to nezvládla, ale zbylých 9 už ano. A vrh to byl neskutečně krásný. Sice jen dvě barvičky, ale za to moc hezkých odstínu a hlavně krásné stavby těla. Jak si Rory v klidu běhala v kolečku a dělala, že se nic neděje u prvního vrhu, tak ten druhý jí dal jednoznačně zabrat. Ale vše zvládla na jedničku jako vždy. Moje šikovná mazlinka.
Nemám moc co k Rory nového připsat. Stále je to křečík, který se cpe do ruky a ráda u mne sedí a nechá se drbkat. Taky ráda papá a rozhodně patří k mým větším kouskům. Bohužel pár měsíců od posledního vrhu najednou trochu pohubla a ukázal se jí v tříslech nádor mléčky. Zaskočilo mne, jak rychle narostl do velkých rozměrů. Zatím se Rory tváří, že se nic neděje, ale obávám se, že to zase tak bezbranné nebude. :-( Uvidíme, co na to veterinář a jak se to bude dál vyvíjet.
U Rory jsem zažila něco velmi výjimečného. Naučila si totiž nádor okousávat a upravovat dle potřeby. Vždy po nějaké době narostl a ona ho zlikvidovala a takto stále dokola, aniž by jí jakkoli omezoval a ubližoval jí. Rory je povahově naprosto dokonalou ukázkou úžasných campbelláčků. Ve skupině vždy bezproblémová, na stará kolena rozená alfa a vždy velmi vážená. Člověk ani nemusel volat její jméno, stačilo, že vrzla dvířka nebo se člověk ozval a už utíkala na pomazlení a to i ve věku, když už špatně chodila a neviděla na jedno očičko. Až do posledních dnů to byla aktivní dáma s noblesou a neskutečnou chutí do života. Budu na ní vždy vzpomínat s velkým zachvěním srdíčka, protože taková milá stvoření, které vás i jen pohled na ně ihned zahřeje, moc nerodí. Rory... však ty víš. Odpočívej v pokoji!
