Xibalba
(♥24. 12. 2011 - † 27. 11. 2012)
Dumbo, odd-eye gen, americká modrá, hooded
Xibalba (čti Šibalba) se stala láskou na první pohled. Když mi v několika vrzích opět nevyšla černá holčička, bloudila jsem si tak stránkáma a inzeráty, když na mě vykoukla Šíba. Během půl hodinky jsem už měla sesmolený mail a za pár hodin byla má. :-) Pochází z domácího chovu s jakš takš známým zdravím, tak uvidíme, zda se Šíba stane potřebnou vzpruhou pro naše americké linie.
Jelikož jsem si malou nemohla vyzvednout v době odběru, postarala se mi o ní do doby než si jí budu moci převzít Romča (Gremleen Rattery), za což jí opět moc děkuji! Šíba je naprosto úžasná potkanička, která mi učarovala. Absolutně ničeho se nebojí, je to hrozný mazlínek. Od začátku dává pusinky a vyžaduje téměř neustálý kontakt. Stále je se mnou v mikině nebo v posteli a vyžaduje mou pozornost. Ať už mazlením nebo hraním na honěnou. Navíc je i slušně vychovaná a nikde nezanechává loužičky, ani bobky. Je to takový malý veselý dráček. Už se těším, až jí seznámím s holkama.
Šíbu se bohužel s holkama nepodařilo seznámit a odnesla to docela ošklivým šrámem na noze. Ten se naštěstí rychle zahojil a na ní se to nijak nepodepsalo. Chvíli musela bydlet sama, než jsem jí našla kamarádku, a mezitím se z ní stal obrovský závisláček na mě. Ale ona je prostě taková. Miluje všechny lidi i zvířátka. Každého hned olíže a dá mu pusinky, hlavně být někomu blízko a tulit se. S Ježíbkou si hned padly do oka a staly se z nich nerozlučné kamarádky. Takhle mazlivou potkanici jsem ještě nikdy neměla. Musím to uznat i Elfinka si občas běžela někam něco prozkoumat a lehnout si jinam... to Šíba ne, furt jen u paničky a lísat se. Je to můj velký miláček. :-)
Když jsem se přestěhovala, pokusila jsem se Ježíbku s Šíbinkou přidat k ostatním holkám a změna prostředí nám velmi pomohla. Podařilo se! Bylo krásné pozorovat, jak to všem prospělo. To víte, čím víc těl se na sebe vejde, tím lépe! :o)) I tak Šíbince jen stačilo, abych vešla do pokojíka a už skákala rychle ke dvířkám, kdy se budeme mazlit, očka rozzářená a jen jak byla v klíně, už jsem byla celá mokrá od poctivého umývání. :-)
Jelikož i ke svým prvním miminkům se chovala neuvěřitelně pečovatelsky (až mi jich bylo místy líto), bylo jasné, že druhý vrh je nevyhnutelný. Kdybyste viděli Šíbinky šťastný výraz... byla na mimča děsně hrdá. Bohužel ale osud tomu chtěl jinak a právě druhý vrh se jí stal osudným. :-( Špatný porod jí vzal její životní sílu a nakonec si jí vzal celou. I přes to jak jí bylo zle, se snažila ještě v narkóze zahřívat mimča a kojit je. Měla neuvěřitelnou sílu a překypovala láskou, kterou se nebála dát každému na potkání. Byla moc výjimečná. Zatím to vše moc bolí a asi dlouho bude. Takové zvířátko člověk jen tak nepotkává, ale já to štěstí měla a doufám, že se zase jednou uvidíme a tvá přeživší mimča pošlou dál tvůj odkaz!
Náhledy fotografií ze složky Xibalba
